Dohody - daně a pojištění

Práce na Dohodu

Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti jsou velmi šikovné nástroje, jak můžeme někoho zaměstnat na jednorázové práce nebo na velmi krátký úvazek. Přitom náklady na takové zaměstnance mohou být významně nižší než u pracovního poměru a agenda s tím spojená může být významně jednodušší.  

Dohody a odvod daně z příjmu

Daň z příjmu u Dohod je poněkud komplikovaná, protože některé odměny musíme zdanit daní srážkovou a některé daní zálohovou. V podstatě po každé odměně musíme rozhodnout, kterou daní budeme kterého zaměstnance zdaňovat.

Nejprve se podíváme, zda nám zaměstnanec na konkrétní období, za které mu vyplácíme odměnu, podepsal Prohlášení poplatníka k dani. Když ano, zdaníme odměnu zálohovou daní z příjmu, ať už je z jakékoliv Dohody nebo jakkoliv vysoká.

Pokud nám zaměstnanec Prohlášení nepodepsal, posuzujeme ještě výši odměny. Pokud je přes 10 tisíc Kč za měsíc u Dohody o provedení práce nebo přes 2500 Kč u Dohody o pracovní činnosti, zdaníme ji také zálohovou daní.

Nižší odměny zdaníme daní srážkovou. Tedy tehdy, když nám zaměstnanec na to konkrétní období Prohlášení poplatníka k dani nepodepsal a zároveň výše jeho odměny nepřekročila 10 tisíc Kč měsíčně (u Dohody o provedení práce) nebo je nižší než 2500 Kč (u Dohody o pracovní činnosti.) 

Ve všech případech dělá daň 15 %, vždy ji odvádíme do konce následujícího měsíce. Musíme si dát jen pozor, abychom daň odvedli na správný účet Finančního úřadu, protože je jiný pro daň zálohovou a jiný pro daň sraženou. 

Zaměstnance je vhodné upozornit, že Prohlášení poplatníka k dani může mít podepsané pro konkrétní období (rok nebo měsíc) jen u jednoho zaměstnavatele.

Vyúčtování daně z příjmu 

Po skončení roku podáme coby zaměstnavatel Vyúčtování sražené daně z příjmů ze závislé činnosti a Vyúčtování zálohové daně z příjmů ze závislé činnosti. K těmto daním musíme být zaregistrovaní na finančním úřadu ještě předtím, než začneme zaměstnávat.

Co udělá zaměstnanec po skončení roku s daní z příjmu

Odměny, z kterých jsme odvedli srážkovoi daň, zaměstnanec nemusí už nikde uvádět. Pokud chce, může je uvést ve svém daňovém přiznání -pokud má totiž za celý rok nízké příjmy, může sraženou daň získat zpět částečně nebo i celou. Po skončení roku si za tím účelem vyžádá od zaměstnavatele Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Odměny, ze kterých jsme odvedli zálohovou daň, může zaměstnanec zahrnout do svého daňového přiznání nebo do zúčtování daně ze mzdy. Pokud měl zaměstnanec v některém měsíci roku dva nebo více příjmů zdaněných zálohovou daní z příjmu, musí po konci roku podat daňové přiznání povinně. Od všech svých zaměstnavatelů, kteří ho zdanili v tom roce zálohově, si vyžádá Potvrzení o příjmu a všechny tyto příjmy uvede do přiznání.

Zdravotní, sociální a nemocenské pojištění u Dohod

Pojištění se platí podle toho, jak vysoká je odměna nebo o jakou Dohodu jde.

Pojištění u Dohody o provedení práce

U Dohody o provedení práce neplatí zaměstnavatel ani zaměstnanec žádné pojištění z odměny nebo součtu odměn ve výši maximálně 10 tisíc Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele. Přitom zaměstnanec může mít takové příjmy u více zaměstnavatelů.

Pojištění u Dohody o pracovní činnosti - od 2019 výhodněji

U Dohody o pracovní činnosti neplatí zaměstnavatel ani zaměstnanec žádné pojištění z odměny nebo součtu odměn 2499 Kč nebo méně za měsíc u jednoho zaměstnavatele. Přitom zaměstnanec může mít takové příjmy u více zaměstnavatelů. Pojištění se tedy ovádí až z odměn od 2500 Kč měsíčně. Toto platí do konce roku 2018.

Od ledna 2019 platí, že u Dohody o pracovní činnosti neplatí zaměstnavatel ani zaměstnanec žádné pojištění z odměny nebo součtu odměn 2999 Kč nebo méně za měsíc u jednoho zaměstnavatele. Přitom zaměstnanec může mít takové příjmy u více zaměstnavatelů. Pojištění se tedy ovádí až z odměn od 3000 Kč měsíčně.

Jsou-li odměny vyšší (když má zaměstnanec s jedním zaměstnavatelem více dohod současně, rozhoduje součet odměn), zaměstnavatel naloží s odměnou stejně jako se mzdou s běžného pracovního poměru. To znamená sociální, zdravotní i nemocenské pojištění z celé částky, přičemž platí zaměstnanec, ale také zaměstnavatel. Zaměstnavatel podá za zaměstnance přihlášku k pojištění zpětně v následujícím měsíci po tom, za který zaměstnanci vznikla účast na pojištění.

Pokud zaměstnanec nemá v konkrétním měsíci žádný příjem, ze kterého by bylo odváděno zdravotní pojištění a ani za něj neplatí zdravotní pojištění stát, musí se přihlásit do 8 dnů zdravotní pojiš'tovně jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné sám. 

Reklama

Jakpodnikat.cz píše Jana Konečná. | Kontakt