Práce na Dohodu - Dohody a daň z příjmu - Kdy srážková daň - Kdy daň z příjmu ze závislé činnosti (zálohová daň) - Odvést daň na správný účet - Vyúčtování daně z příjmu - Co udělá zaměstnanec - Zdravotní a sociální pojištění u Dohody o provedení práce - Zdravotní a sociální pojištění u Dohody o pracovní činnosti -
Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti jsou práce malého rozsahu, zdanění i odvod pojištění probíhají podle odlišných pravidel než u běžného pracovního poměru.
Některé odměny musíme zdanit daní srážkovou a některé daní zálohovou. U každé odměny musíme rozhodnout, která to bude, podle toho, zda pracovník podepsal "Prohlášení" a jakou měl výši odměny.
Nižší odměny z dohod zdaníme daní srážkovou. Ale pouze ty, ke kterým nám zaměstnanec nepodepsal Prohlášení k dani a zároveň výše jeho odměny nepřekročila stanovený limit, tedy odměny
- do 10 tisíc měsíčně u Dohody o provedení práce
- do 3999 Kč měsíčně u Dohody o pracovní činnosti
Vyšší odměny zdaníme zálohově (viz dále).
Má-li zaměstnanec více odměn u jednoho zaměstnavatele, bere se úhrn těch odměn.
Ostatní odměny, tedy ty, které nepatří do srážkové daně, zdaňujeme daní z příjmu ze závislé činností (zjednodušeně se říká zálohová daň).
Nejjednodušší je to u zaměstnanců, kteří nám na konkrétní období, za které jim vyplácíme odměnu, podepsali Prohlášení poplatníka k dani, tam neřešíme výši odměny a daníme vždy zálohově. U menších odměn nevznikne žádná daň z příjmu, protože ji pokryje základní sleva na poplatníka nebo i další slevy. Ve Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se nám ternto zaměstnanec obejví jen v počtu zaměstnanců (Vyúčtování musíme podat, i kdyby bylo nulové). Zaměstnance je vhodné upozornit, že Prohlášení poplatníka k dani může mít podepsané pro konkrétní období (rok nebo měsíc) jen u jednoho zaměstnavatele.
Ve všech případech dělá daň 15 %, ať už je zálohová nebo srážková. Vždy ji odvádíme do konce následujícího měsíce.
Musíme si dát pozor, abychom daň odvedli na správný účet finančního úřadu, protože úřad má jiný účet pro daň zálohovou a jiný pro daň srážkovou.
Po skončení roku podáme coby zaměstnavatel dvě různá Vyúčtování. Zvlášť pro srážkovou daň a zvlášť pro daň z příjmů ze závislé činnosti ("zálohovou daň"). K těmto daním musíme být zaregistrovaní na finančním úřadu ještě předtím, než začneme zaměstnávat. A obě Vyúčtování pak musíme podat, i kdyby byla nulová.
Odměny, z kterých jsme odvedli srážkovou daň, zaměstnanec nemusí uvádět ve svém daňovém přiznání, ani tam, kde mu budou zúčtovávat příjmy za rok (u účetní některého svého zaměstnavatele).
Odměny, ze kterých jsme odvedli zálohovou daň, může zaměstnanec zahrnout do svého daňového přiznání nebo mu provedeme na požádání zúčtování daně ze mzdy. Pokud měl zaměstnanec v některém měsíci takovýchto příjmů víc (souběžně dva či více příjmů zdaněných zálohovou daní), musí po skončení roku podat vlastní daňové přiznání povinně. Od všech svých zaměstnavatelů, kteří ho zdanili v tom roce zálohově, si vyžádá Potvrzení o příjmu a všechny tyto příjmy uvede do přiznání.
Viz Dohoda o pracovní činnosti.
Aktualizováno 22.12.2023 Našli jste chybu?