Vedlejší činnost OSVČ a sociální pojištění

Kdy má OSVČ vedlejší činnost - Musíme platit zálohy na sociální pojištění? - Nízký přivýdělek - První rok podnikání - Výše záloh - Přechod z hlavní činnosti na vedlejší - Jen část měsíce - Můžeme platit vyšší zálohy - A co nemocenské pojištění -

Kdy má OSVČ vedlejší činnost

Aby naše činnost byla pro sociální pojištění brána jako činnost vedlejší, musíme splnit aspoň jednu z podmínek:

- máme zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (nestačí Dohoda o provedení práce do 10 tis. Kč měsíčně ani Dohoda o pracovní činnosti do 3999 Kč měsíčně)

- máme přiznaný řádný nebo předčasný starobní důchod (nestačí předdůchod)

- máme nárok na invalidní důchod (viz Invalidní důchod a příjem)

- máme nárok na rodičovský příspěvek, mateřskou nebo nemocenskou kvůli těhotenství a porodu z nemocenského pojištění zaměstnanců

- osobně pečujme o dítě mladší 10 let závislé na péči jiné osoby ve stupni I

- osobně pečujeme o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II – IV, pokud jde o osobu blízkou nebo osobu žijící s námi v domácnosti

- vykonáváme vojenskou či civilní službu v ozbrojených silách ČR

- jsme nezaopatřené dítě (jsme jím do 26 let, pokud se soustavně připravujeme na budoucí povolání)

Pokud nesplňujeme žádnou z podmínek, jsme bráni jako OSVČ s hlavní činností a musíme platit odpovídající zálohy.

Splnění některých podmínek musíme OSSZ doložit, některé si zjistí sama. Povinnost a způsob dokládání důvodů vedlejší činnosti najdeme na stránkách ČSSZ. Pokud u doložené podmínky dojde ke změně, musíme písemně (do osmého dne po měsíci, v němž došlo ke změně) oznámit zánik splnění podmínky.

Musíme platit zálohy na sociální pojištění?

Pokud máme samostatnou činnost jen jako vedlejší (viz níže: Kdy je samostatná činnost vedlejší), platíme zálohy na sociální pojištění jen když jsme účastni sociálního pojištění. To znamená, když jsme 1) měli v předchozím roce významnější zisk nebo 2) jsme se k sociálnímu pojištění přihlásili dobrovolně. 

Nízký přivýdělek

Když si tedy jen mírně přivyděláváme k zaměstnání, na mateřské nebo v důchodu, a nedosahujeme významnějšího zisku, zálohy nemusíme platit, viz Sociální pojištění a nízký zisk.

První rok podnikání

Když se samostatnou výdělečnou činností teprve začínáme a máme ji jen jako vedlejší (viz níže: Kdy je samostatná činnost vedlejší), v prvním roce neplatíme zálohy, i když jsou naše zisky vysoké.

Výše záloh

První rok vedlejší samostatné činnosti tedy zálohy neplatíme. Od druhého roku platíme podle Přehledu příjmů, který jsme podali po skončení roku. Pokud nám v něm vyšla povinnost zálohy platit, nesmí to být méně než minimální záloha při vedlejší činnosti - viz Zálohy na sociální pojištění.  

Přechod z hlavní činnosti na vedlejší

Pokud máme hlavní činnost a nastoupíme do zaměstnání nebo splníme jinou podmínku pro vedlejší činnost, nemusíme to hned ohlašovat správci sociálního zabezpečení. Přestaneme jen platit zálohy pro hlavní činnost (a začneme případně platit zálohy pro vedlejší činnost) a změnu předestřeme úřadu v rámci Přehledu příjmů po skončení roku.

Jen část měsíce

Když některou z podmínek splníme třeba jen po část měsíce, stačí to, abychom pro ten měsíc měli činnost vedlejší. Jsme-li OSVČ a staneme se například od 15. ledna zaměstnancem, můžeme být považováni za OSVČ vedlejší už od 1. ledna, pokud vedlejší činnost od tohoto data oznámíme správě sociálního zabezpečení.

Můžeme platit vyšší zálohy

Pokud to potřebujeme, můžeme platit zálohy vyšší, než odpovídají našemu loňskému zisku. Každý měsíc si sami určíme vyměřovací základ, který ale nemůže být vyšší než maximální vyměřovací základ. Vyšší platby na sociální pojištění nám mohou pomoci například zvýšit důchod.

A co nemocenské pojištění

I jako OSVČ s vedlejší činností můžeme mít nemocenské pojištění, pokud se k němu přihlásíme.