Paušální výdaje jsou nejjednodušší a často i nejvýhodnější způsob, jak uplatnit výdaje v daňovém přiznání. Nemusíme totiž schovávat doklady za výdaje a nevedeme daňovou evidenci, ale jen evidenci příjmů a pohledávek.
Výdaje vypočítáme procentem ze svých příjmů, tedy z peněz, které jsme v příslušném roce skutečně obdrželi. Výše procenta výdajů bude záviset na druhu našich příjmů, viz následující odstavec.
Z příjmů za rok 2012 i za rok 2013 vypočítáme své paušální výdaje následujícími procenty, podle druhu příjmů:
Máme-li příjmy, pro které je sazba paušálu 40 %, můžeme za rok uplatnit jako paušální výdaj maximálně 800.000 Kč. Pro příjmy z pronájmu zase maximálně 600.000 Kč za rok. Očekáváme-li tedy vyšší příjmy než 2 miliony za rok, možná se nám tedy vyplatí uplatňovat výdaje podle skutečnosti, což znamená uschovávání všech dokladů a vedení daňové evidence. (Uvedené platí až pro příjmy za rok 2013 a následující.)
Pokud uplatníme výdaje paušálem, nemůžeme uplatnit zároveň daňovou slevu na dítě a daňovou slevu na manželku či manžela. (Pokud jsme zároveň zaměstnaní, týká se nás toto omezení jen tehdy, když výdělek z podnikání představuje více než polovinu našeho základu daně z příjmu.) Bude pro nás tedy možná výhodnější uplatňovat výdaje podle skutečnosti, což znamená uschovávání všech dokladů a vedení daňové evidence. (Uvedené platí až pro příjmy za rok 2013 a následující.)
Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Navíc si nemůžeme už uplatnit nic, ani paušál na auto (pro upřesnění - paušál na auto si můžeme uplatnit jen tehdy, když uplatňujeme výdaje podle skutečnosti - dokladů).
Uplatňujeme-li výdaje paušálem, musíme evidovat:
K pohledávkám je třeba mít doklady a archivovat je.
Máme-li příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pro která platí různá procenta výdajů, evidujeme je zvlášť. V daňovém přiznání je tabulka, do které rozepíšeme příjmy podle druhu činnosti a uplatníme si k nim příslušné procento výdajů. Nemůžeme kombinovat a uplatnit pro jedny příjmy paušál a pro druhé příjmy výdaje podle skutečnosti. Paušál buď na všechno, nebo na nic.
To platí pro příjmy v rámci jednoho dílčího základu daně (§7 zákona o daních z příjmů). Pokud máme vedle toho i příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů), tak kombinovat můžeme. Ke všem příjmům podle § 7 si uplatníme výdaje podle skutečnosti a k příjmům z pronájmu uplatníme paušální výdaje, nebo naopak.
Jestliže vedeme podvojné účetnictví nebo daňovou evidenci, i tak můžeme do daňového přiznání uplatnit výdaje paušálem.
V případě vedení účetnictví si musíme uvědomit, že zdaňuje skutečně obdržené příjmy (tedy i případné zálohy), nikoliv výnosy. Účetnictví pak vedeme jen pro potěchu oka a duše, pro stanovení základu daně je nepoužitelné.
Jsme-li plátci DPH, můžeme uplatnit výdaje paušálem, ale musíme zároveň vést evidenci pro účely DPH a archivovat daňové doklady.
Pro výpočet výdajů bereme příjmy v částce bez DPH.
Nemůžeme uplatnit paušální výdaje (musíme podle dokladů), pokud
Pokud jsme předešlý rok uplatňovali výdaje podle skutečnosti v daňové evidenci, a nyní chceme výdaje paušálem, musíme upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji předešlého roku. Většinou to provedeme cestou dodatečného daňového přiznání. V tabulce E daňového přiznání upravíme základ daně o pohledávky, závazky, zásoby a zůstatky rezerv vykázané k 31.12. předešlého roku. Pohledávky, které by při úhradě byly daňovým příjmem, rezervy a zásoby základ daně zvýší. Závazky, které by při úhradě byly daňovým výdajem, základ daně naopak sníží. Plátce DPH dodaní závazky a pohledávky bez DPH. Pokud jsme v předešlém roce neměli žádné pohledávky, zásoby ani rezervy, tak nemusíme podat dodatečné daňové přiznání a můžeme rovnou uplatnit paušální výdaje.
Nedodaňujeme drobný hmotný majetek s pořizovací cenou do 40 tisíc Kč, který jsme začali užívat do konce předešlého roku. Základ daně neupravujeme o přijaté a zaplacené zálohy.
Následné úhrady dodaněných pohledávek nebudeme zahrnovat do zdanitelných příjmů, neboť už byly jednou zdaněné. Při prodeji dodaněných zásob bude daňovým příjmem pouze částka, která převyšuje dodaněnou cenu zásob.
Povinné úpravy základu daně jsou uvedeny v § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů – je to tam dost nepřehledně, musíme ten odstavec přečíst opravdu celý. Stejné úpravy provádíme při ukončení podnikání nebo v případě, že jsme přerušili činnost a do termínu pro podání daňového přiznání za příslušný rok (většinou do konce března následujícího roku) jsme ji neobnovili.
Jestliže změníme daňový základ, tak budeme muset podat i opravný přehled o příjmech a výdajích na OSSZ, neboť pojistné se vypočítává z daňového základu.
Opravný přehled pro zdravotní pojišťovnu nepodáváme, neboť pojistné vypočítáváme z rozdílu příjmů a výdajů. Úpravami základu daně se nám příjmy ani výdaje předešlého roku nezměnily, do výpočtu pojistného na zdravotní pojištění se promítají až při skutečné úhradě. Údaje v přehledu pro zdravotní pojišťovnu tak mohou po několik let být odlišné od údajů, které uvedeme do daňového přiznání.
Pokud uplatníme skutečné výdaje a po podání daňového přiznání je chceme změnit na paušální, můžeme to udělat a podat dodatečné přiznání. Naopak to není možné.
Viz § 7 odst. 7-8 zákona o daních z příjmů a § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů. Pro příjmy z pronájmu majetku nezařazeného pro podnikání viz § 9 odst. 4) zákona o daních z příjmů.
Aktualizováno 20.05.2013 Vytisknout Našli jste chybu?
Jakpodnikat.cz píše Jana Konečná. | Kontakt